Za rok umíme stáhnout biologický věk o dekádu, říká Šrámek. Provozuje specializované kliniky v Česku i USA

Zmíněných 24 let ale působí jako opravdu vysoké číslo.

Z dat z měření, ke kterým máme přístup, ať už z biotech firem nebo z našich klinik, skutečně vyplývá, že nejde o nesmysl. Nesmíte ale samozřejmě zapomenout, vůči čemu měření provádíte. Pokud máte zdravotně zdevastovaného jedince, který se rozhodne razantně změnit svůj životní styl, tak pak prodloužení života až o 24 let je poměrně reálné. Pokud se ale už nyní chováte ke svému tělu s péčí, pak další zlepšení je těžší. Reálně se však můžete dostat třeba na dalších deset let a ani to není přece k zahození.

Když ještě u studie zůstaneme, tak valná část pravidel připomínala trochu biblické desatero. Nepít, nekouřit, nebrat drogy, nestresovat se. Je cestou k delšímu zdraví tedy hlavně něco nedělat?

Je evidentní, že vámi vyjmenovaného chování je potřeba se vyvarovat, neboť není pochyb o jeho škodlivosti. Určitě to ale nestačí, protože mezi škodlivé věci zkracující život patří infekční onemocnění, genetické předpoklady, životní prostředí, náhodná zranění. Nedělat škodlivé věci je jen základ úspěchu.

Jak o své zdraví pečujete vy osobně? Kdy jste s bojem za delší život začal?

Dlouhověkostí se zabývám posledních třicet let, čímž bych rád zdůraznil, že nejde o žádné téma pro starší. Nakonec stárnout začínáte už dva týdny po početí. Čím dřív se začnete o dlouhověkost zajímat a konat aktivní kroky, tím lépe. Sám dávám významný důraz na posilování imunitního systému, takže za poslední tři dekády jsem nebyl nemocný. Bohužel s výjimkou epizody covidu, kterému jsem se nevyhnul. I ten jsem ale zaznamenal spíš jen proto, že mě Oura prstýnek (chytrý prsten, který umí měřit srdeční tep, kvalitu spánku atd. – pozn. red.) upozornil, že jsem se nějak špatně vyspal.

Jak dokážete určit, že váš zdravotní stav je nyní tak dobrý proto, že děláte určité věci, a ne třeba díky tomu, že jste měl štěstí na dobré geny?

Znám svou genetiku i mých rodičů a nejbližší rodiny a nemáme žádné speciální geny spojované s dlouhověkostí. Pravidelně si měřím poslední roky více než 500 biomarkerů (indikátory zdravotního stavu – pozn. red.) a vidím, co a jak je ovlivňuje. Také sleduji fungování mitochondrií, které slouží v buňkách jako malé elektrárny a podpora jejich činnosti brzdí stárnutí organismu. Měří se také takzvaná metylace DNA, která umožňuje určit biologický věk organismu a odhadnout i rychlost jeho stárnutí. Kdo má hodnotu 1, stárne průměrným tempem, s hodnotou 0,75 stárne pomaleji, což je můj případ. Abych vše shrnul, vědecká metoda mi umožňuje určit, jak které faktory ovlivňují mé zdraví.

Zmíněná měření nabízíte také komerčně, neboť stojíte i v čele Healthy Longevity Café, kde nabízíte členství v takzvaném Longevity Clubu. Co od vašich služeb čekat?

Nejdříve bych předeslal, že naší primární rolí je podporovat špičkový světový výzkum, a to zejména ve Spojených státech. Naše fondy investují do firem, které pochází z univerzit jako Harvard, Stanford nebo Yale. Zároveň se ale snažíme najít cesty, jak výsledky výzkumu přinést mezi běžné lidi, a tak provozujeme kliniky nebo právě projekt Healthy Longevity Café. Nechceme, aby velké farmaceutické firmy zdeformovaly výsledky výzkumu třeba tím, že budou rozvíjet nové metody pouze pro léčbu nějaké specifické nemoci. Aktuálně hlavním cílem členství je, aby člověk poznal sám sebe na biologické úrovni.

Co konkrétního si pod tím máme představit?

Jak jste na začátku citovali onu studii, tak ta probíhala na určité kohortě lidí, jde o agregované výsledky. Jenže každý člověk je jiný a funguje na něj něco jiného, co se týče sportu, potravin, cvičení nebo případně nějakých doplňků stravy. Navíc se každý nacházíme v jiné části vývoje. My proto nabízíme už zmíněná opakovaná měření, analýzu a poradce, který členy programem provází a reaguje na jejich aktuální potřeby. Naším cílem je na základě kontinuálního programu snížit biologický věk klienta.

Umíte říct, o kolik let vaši klienti v průměru omládnou?

Konkrétně Healthy Longevity Café je tu méně než rok, takže zde zatím žádnou pořádnou statistikou nedisponujeme. Nicméně na našich klinikách, které jsou ale řekněme cenově méně přístupné, umíme u určitých jedinců za rok stáhnout biologický věk o dekádu. Na klinikách přímo spolupracujeme se špičkami světového vědeckého výzkumu.

Když měříte biomarkery, tak musíte určitě vidět i negativní vlivy třeba v případě, že si klient projde nějakou nemocí. Je to tak?

Dobrým příkladem je už zmiňovaný covid. Když procházela pandemie, tak jsme skutečně na našich měřeních viděli, jak se lidem, kteří nemoc prodělali, zhoršily biomarkery. V průměru šlo o ztrátu několika biologických let zdraví. Dalším zajímavým indikátorem stárnutí je délka telomer (koncové části chromozomů, které se zkracují při dělení buněk a snižují jejich životnost – pozn. red.), kde jsme též registrovali zkrácení u lidí, kteří si prošli covidem. Obecně každá virová infekce má na zdraví dopad. Opravdu to není tak, že ji člověk prodělá, vyléčí se a vše je v pořádku. Lidské tělo je samozřejmě tvárné, takže vhodnými opatřeními lze následky zvrátit. Jenže člověk se o to musí cíleně snažit.

Stárnout začínáte už dva týdny po početí. Čím dřív se začnete o dlouhověkost zajímat a konat aktivní kroky, tím lépe.

Nemoci často útočí na konkrétní orgány. Když si projdu vaší diagnózou, dostanu nějakou tabulku, která mi řekne, jak zdemolované jsou jednotlivé části mého těla?

V těle máme na 70 různých orgánů a systémů, u nichž lze měřit proces stárnutí. A je to samozřejmě vhodná metoda, protože vám umožňuje vytipovat oblasti, kde máte největší problém, a zaměřit se na nejslabší články. Smysl to dává už jen kvůli omezeným časovým a finančním možnostem, nikdo nemůže dělat všechno. V našem výstupu v rámci členství máte třeba zvlášť plíce, srdce, mozek nebo zrak.

Foto: Libor Fojtík

Dá se říct, které orgány obecně stárnou nejrychleji?

Nejrychleji stárnou ženské vaječníky a děloha, ale to má své biologické důvody. Jako prioritu by lidé měli brát zmíněný imunitní systém, jenž bývá často zdevastovaný vlivem životního prostředí. Další je srdce, kardiovaskulární onemocnění jsou od určitého věku nejčastější příčinou smrti. Zvláštní postavení má pak mozek. Asi si dokážeme představit, že v budoucnu zvládneme hodně věcí opravit nebo nahradit, u mozku to ale bude obtížnější. Byť musím hned dodat, že jedna naše firma na tom už také pracuje.

Pak nám ale vychází, že onen udávaný biologický věk je číslo, které nám toho ve skutečnosti moc neříká. Můžu mít srdce na 20 let, játra na 40 a můj biologický věk je v průměru 30. Je pak ten údaj k něčemu?

Není to přímo aritmetický průměr, ale je pravda, že samotný údaj o biologickém věku člověka vám nic moc neřekne. Musíte jít opravdu do hloubky a zkoumat příčiny.

Jaký je mimochodem váš biologický věk a skutečný věk?

Kalendářně mi je 55 let, biologický věk vychází na 47 a věk imunitního systému na 37.

Zmiňoval jste, že máte v portfoliu firmu zaměřující se na mozek, co přesně dělá?

Naše investice jsou rozdělené do tří kategorií. V první se vyvíjí různé metody a řešení použitelná do tří let, v další jsou typicky firmy zaměřené na genové terapie s horizontem tří až sedmi let a pak investujeme i z dnešního pohledu do trochu sci‑fi výzkumu a tam právě patří firma zabývající se implantováním šedé mozkové kůry. Vychází z úspěšného výzkumu univerzity v New Yorku, kdy se podařilo vypěstovat tkáň šedé kůry, kterou následně implementovali do mozku myším a tam se uchytila a převzala funkci poškozeného místa. V horizontu šesti let čekáme klinické studie na lidech, za dvanáct let bychom se mohli dočkat praktického nasazení, pokud samozřejmě všechno půjde dobře. Využití se nejdříve najde určitě u lidí, kteří si prodělali nějaké traumatické poškození mozku.

A než si budeme moci vylepšit část mozku, co pro něj dělat nyní?

Sportujte. Není pravda, že se mozek nerozvíjí, naopak dokonce vytváří nové neurony a k tomu potřebuje kmenové buňky, které je potřeba do mozku dopravit třeba z kostní dřeně. A to je zásadně podporováno cvičením a pohybem. Když se nehýbete, mozek degeneruje.

Přijde nám, že v oblasti dlouhověkosti se často vyskytují poměrně protichůdné rady. Jednou kafe škodí, pak je prospěšné zdraví. Dvě deci vína jsou dobré, čtyři už nejsou. Jak se v tom všem vyznat?

Kafe je třeba dobrá demonstrace toho, jak musíte na vše pohlížet komplexně a vždy záleží na jednotlivci. Lidé mají v zásadě dva typy rychlosti metabolismu kofeinu, což zjistíte genetickým vyšetřením. Pomalý metabolismus mají typicky lidé, kteří si dají kafe ve čtyři odpoledne a pak už neusnou, což má negativní efekt, protože špatně spí. U člověka s rychlým metabolismem takový efekt nemusí být. Pak obecně kafe obsahuje flavonoidy a látky podporující regeneraci organismu, takže v tomto smyslu je zdravé. Když si ale dáte kafe horší kvality nebo obsahující zbytky plísně, tak zase škodí. Dá se také diskutovat o formě, jakou si kafe dáte. Není to zkrátka jednoduché.

A podobně to je také u alkoholu?

Z výzkumů se zdá, že zrovna alkohol je škodlivý obecně v jakémkoliv množství. Zase ale můžete být ve specifické situaci, kdy máte třeba špatnou bakteriální strukturu v žaludku a pivo je v podstatě hromada kvasnic, takže vám pomůže. Kdo se moc nehýbe, tak má špatné okysličení mozku a trocha alkoholu rozšíří cévy a okysličení zlepší.

Dá se omládnout tak, že si nechám staré orgány transplantovat za mladé?

Výzkum nám ukazuje, že principiálně to fungovat může. Vidíme to třeba u krve, kdy se ukazuje, že mladá krev obsahuje signální molekuly, které mají pozitivní efekt. Transplantace orgánů je ale obrovský traumatický faktor, takže mohou v důsledku převážit negativa.

Když zmiňujete krev, tak vy na klinikách nabízíte filtraci krevní plazmy, o co jde?

Krev je v těle komunikační kanál a místo, kudy se odplavuje odpad z metabolismu. A čím je tělo starší, tím se v něm tyto látky více hromadí a neodcházejí. A v praxi se ukazuje, že pomoci může prosté zředění plazmy, což je nečervená část krve, která je převážně tvořena vodou a signálními molekulami. Když plazmu zředíte, upouštíte odpadní látky. Když půjdete i tady v Praze na darování krevní plazmy, při jednom sezení dojde ke zředění asi o pětinu, já na tom byl už šestkrát. Dělali jsme v Česku dokonce studii, která ukázala, že se následkem skutečně zlepší biomarkery v těle. Naše metoda, kvůli regulaci provozovaná zatím jen v klinice na Floridě, je procedura, která dokáže odebrat 60 až 70 procent plazmy a nahradit ji aktivní látkou, která je na bázi albuminu, což je protein. Výzkum také ukazuje, že terapie má pozitivní efekt při léčbě Alzheimerovy nemoci.

Teď si říkáme, proč na reklamách vyzývajících k darování plazmy za nějaký finanční obnos není spíš napsaný slogan: Darujte plazmu, omládnete?

Nemůžete vámi zmíněné slíbit obecně, protože zase záleží, v jakém je kdo stavu. Naše studie ukázala, že největší efekt je u lidí, kteří na tom nejsou zdravotně až tolik dobře.

Je tedy lepší darovat plazmu, když jsem spíš v horším zdravotním stavu?

Myslím samozřejmě třeba z pohledu životního stylu, když má člověk nadváhu, je obézní. Nemůžete jít darovat plazmu, když jste nemocný. Je tam vždy lékař, který rozhodne.

Kdo jsou vaši typičtí klienti, kteří si platí členství v longevity klubu?

Věkově od 25 do 75 let. Muži i ženy z různých skupin. Opravdu jde o hodně heterogenní skupinu, což je dané tím, že se jedná o téma, které se týká úplně každého.

Vy jste se věnoval investičně před lety také umělé inteligenci. Když s ní srovnáte longevity sektor, v jaké jsme nyní fázi?

Longevity sektor je dnes ve fázi, v jaké byl svět umělé inteligence pět let zpátky. Technologie jako GPT už existovaly v prvních verzích. Tehdy jsme odhadovali, že kolem let 2022/2023 budou mít k umělé inteligenci přístup i lidé mimo obor, osahají si ji. Veřejnost se o strojové učení tehdy ještě vůbec nezajímala. V longevity sektoru očekáváme, že k obdobné fázi zlomu jako letos u AI dojde někdy na přelomu let 2025/2026, kdy dostatečné množství lidí bude prezentovat reálné zkušenosti. Z klinických studií uvidíme výsledky omlazování. Dostaneme k dispozici širší statistické údaje.

A jak je longevity s umělou inteligencí propojená?

Algoritmy umělé inteligence se používají například při vývoji nových léků včetně těch proti stárnutí. Přitom první fáze vývoje dnes probíhá díky AI v počítači. Dříve musely probíhat laboratorní testy. Během týdnů tak umíme zvládnout věci, které dřív trvaly třeba i deset let. Druhou zásadní rolí umělé inteligence je funkce asistenta, což ještě dnes realitou není, ale určitě k tomu dojde. Bude znát vaše biomarkery, konkrétní potřeby a následně vám dokáže říct, co máte třeba daný den pro své zdraví dělat. Tak se třeba dozvíte, kdy si dát kávu.

Když se staneme klienty vašich klinik, jakou jistotu máme, že na nás nezkoušíte experimenty, které nejsou úplně bezpečné?

Veškerá činnost našich klinik je napojená na regulérní výzkum a podléhá standardním schvalovacím procedurám. První fáze klinické studie se zabývá bezpečností, druhá fáze se zabývá účinností a třetí je kombinovaná. My nenabízíme nic, co by nesplňovalo minimálně úroveň bezpečnosti. Samozřejmě z pohledu jedince lze mluvit o jistém experimentování, protože musíme u každého najít, jaká je nejvhodnější cesta, jak zlepšit biomarkery stárnutí. Je to ale podobné, jako když zjišťujete, které jídlo vám dělá nebo nedělá dobře či který sport vás baví a je pro vás nejlepší.

Velký povyk je v poslední době kolem léků určených na cukrovku, které mají i dobré účinky na hubnutí. Existují také schválené léky s potenciálem zpomalit stárnutí?

Určitě existují, my v rámci řady procedur používáme například metformin, který se ve světě longevity běžně používá.

Foto: Libor Fojtík

A je na předpis?

Ano. Nicméně prodává se u nás desítky let, nejde o nic nedostupného či neověřeného. Jakékoliv použití ale musí samozřejmě pacient vždy konzultovat s lékařem.

Slyšeli jsme už několikrát o léku rapamycin, k čemu je?

Používá se k omezení imunitní reakce při transplantaci orgánů. Pokud byste ale znali historii léku, tak budete vědět, že objeven byl na Velikonočních ostrovech v půdě. Ukázalo se, že umí dobře ničit bakterie a jde v podstatě o superlék. Když se jím začaly zabývat farmaceutické firmy, tak jej ale rozvíjely právě jen k používání při transplantaci, neboť je to nejvýnosnější. Dnes už ale probíhá výzkum jeho pozitivních efektů také v longevity.

Vedete kromě klinik i Longevity Tech Fund, co je jeho cílem? Jde jen o vydělávání peněz, nebo chcete mít přístup k nejnovějším technologiím?

Hlavní motivací k založení fondu pro mě bylo uvědomění si, jaký potenciál a význam má obor longevity. Vzhledem k demografickému vývoji je nezbytné, abychom se snažili prodlužovat věk lidí ve zdraví. Snižují se tím nejen náklady na zdravotní péči, ale zároveň mohou být lidé déle produktivní. A k převedení výzkumu do praxe jsou nejlepší start‑upy, s nimiž mám zkušenosti. K jejich podpoře jsem pak vytvořil fond a s ním se snažíme výsledky výzkumu dotlačit do praxe. V průběhu cesty se k nám připojují i další fondy.

Mají dnes investoři možnost do vašeho fondu investovat?

První fond vznikl před čtyřmi lety a pro investory už je uzavřený. Zainvestovaný je zhruba ve čtyřiceti firmách. V dalších kolech se zhodnocuje fond dobře, proto jsme letos otevřeli nový fond lokalizovaný v USA. Investovat do něj mohou i občané EU. Exit fondu očekáváme kolem roku 2030, protože předpokládáme, že tou dobou bude kolem longevity největší mánie, podobně jako je tomu v případě umělé inteligence nyní.

Longevity sektor je ve fázi, v jaké byla umělá inteligence pět let zpátky. Technologie jako GPT už existovaly v prvních verzích.

Jak velký je longevity sektor co do počtu firem v oboru a investičních fondů?

Pokud budu pohlížet čistě na technologii zpomalování stárnutí, tak na světě jde řádově o stovky firem. Co se týče fondů, tak specializovaných na sektor jich je zhruba 10. Pak jsou samozřejmě velcí investoři typu Y Combinator nebo Andreessen Horowitz, kteří ale investují zároveň do řady dalších odvětví.

Zdá se, že na umělé inteligenci nejvíce vydělávají firmy jako Nvidia, které jsou spíš pověstnými dodavateli lopat při zlaté horečce. Existují takové firmy i v longevity?

Teoreticky může jít o firmy, které vytváří platformy pro testování různých látek. Nedá se ale říct, že by v oboru byl hráč, kterého lze srovnávat s Nvidií.

Je nějaká firma z longevity sektoru obchodovaná veřejně?

Je jich relativně málo, což je u rozvíjejícího se oboru logické. Máme ale v portfoliu třeba Genflow Biosciences, která má platformu, jež podporuje opravy DNA. Lidské tělo umí DNA spravovat, ale s věkem se schopnost snižuje. A Genflow má licenci na použití varianty genu, kterou disponují dlouho žijící lidé.

Máte v portfoliu i nějakou českou společnost?

Máme investici ve firmě Sampling Human, která je původně česká, ale kvůli hledání kapitálu a partnerů se přesunula do Spojených států. Vyvinula technologii, která umožňuje s využitím bakterií a kvasnic sekvenci DNA z jednotlivých buněk. A zlevňuje ji řádově tisíckrát oproti dnešním technologiím. Objev se přitom využije i u standardní zdravotní péče.

Jak velká konkurence panuje v sektoru longevity?

Obor je ve fázi raného vývoje, proto jde spíš o kooperaci. Se všemi ostatními investory se známe a rádi koinvestujeme. Spekuluje se minimálně.

Jak těžké je najít firmu, do které se rozhodnete investovat?

Potřebujete být napojený na vědecké struktury a mít kontakty. Někdy komunikuji s vědci i několik let předtím, než se rozhodnou výzkum posunout do bodu, kdy založí firmu.

A co firmám nabízíte kromě peněz?

Naše jméno je známé a respektované, tudíž je pro ně potom snadnější lákat nové investory. V rámci portfolia pak nabízíme synergie mezi jednotlivými firmami. A určitě velmi hodnotnou věcí je, že díky našim klinikám umíme řešit stávající legislativu a schvalování léků. Stárnutí totiž není oficiálně nemoc, což znamená, že když chce longevity start‑up nějaký svůj lék schválit, musí si najít zástupnou nemoc, která je třeba se stářím spojená. Takže my jim pomáháme zvládnout proces klinické studie.

Kde vidíte etickou hranici longevity? Kdy už překračujeme, řekněme, přirozenost?

Jak etika, tak přirozenost jsou velmi subjektivní koncepty. Když jíme třeba nějaké jídlo z prášku, které někdo vyrobil, tak to přece nelze označit za nepřirozené. Prášek je vyrobený z látek, které se v přírodě vyskytují. Pokud se budeme na přirozenost dívat z pohledu nějakého zásahu člověka do procesů v těle, tak narazíme na stejný problém. Je přirozené pít alkohol, kouřit? Ať si každý odpoví sám.