Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku nejčastější skupinou příčin úmrtí. V roce 2025 tvořily podle Českého statistického úřadu 37,2 procenta všech úmrtí v Česku. Svůj podíl na tom měly i rizikové faktory jako obezita nebo vysoký krevní tlak.
Jedním z problémů kardiovaskulárního rizika je jeho nenápadnost. Člověk se může cítit dobře, být aktivní, a přitom mít zdravotní ukazatele, které jeho dlouhodobé riziko zvyšují. „Zvýšenou hladinu LDL cholesterolu člověk obvykle nijak nepocítí. Přesto jde o významný faktor ovlivňující dlouhodobé riziko aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění zahrnujících například infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Navíc u cholesterolu v krvi neexistuje jedno číslo, které by bylo správné pro každého. Cílová hodnota LDL cholesterolu se odvíjí od celkového kardiovaskulárního rizika člověka,“ říká Jerome Berbigier, Country President Novartis Česká republika.
Umělá inteligence jako pomocník prevence
V Česku se rozšiřují možnosti prevence. Na začátku roku vstoupila v platnost novela vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která výrazně rozšířila obsah preventivních prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Některé rizikové faktory se dnes sledují častěji a přibyla také vyšetření, která pomáhají odhalit kardiovaskulární rizika. „Výraznější posun nyní potřebujeme v sekundární prevenci, tedy v péči o pacienty, kteří již kardiovaskulární onemocnění mají,“ říká Jerome Berbigier.
Partnerskou roli v prevenci budou podle něj sehrávat farmaceutické společnosti, jejichž přínos nemusí spočívat pouze ve vývoji léčiv. Mohou přinášet odborné know‑how a data, podporovat zdravotní gramotnost a projekty včasného záchytu nebo pomáhat s pilotním ověřováním nových přístupů. Díky svému mezinárodnímu působení mohou také zprostředkovávat zkušenosti a příklady dobré praxe ze zemí, kde se osvědčily nové modely prevence, organizace péče nebo dlouhodobého řízení chronických onemocnění.
Velkou roli v prevenci kardiovaskulárních chorob bude mít také umělá inteligence. „AI může lékaři pomoci zpracovat velké množství údajů, sledovat jejich vývoj a upozornit na kombinaci hodnot, která signalizuje například zvýšené kardiovaskulární, metabolické nebo renální riziko,“ potvrzuje Jerome Berbigier.
Dlouhověkost se odehrává už dnes
Ve čtyřiceti nebo padesáti letech se mohou závažná kardiovaskulární onemocnění zdát ještě vzdálená. Právě v tomto věku má ale smysl vědět, jak na tom skutečně jsme, a znát svůj krevní tlak, hladiny cholesterolu a cukru v krvi i své celkové kardiovaskulární riziko.
„Smyslem longevity není pouze přidat životu další roky, ale prožít jich co nejvíce aktivně a v dobré kondici. Kardiovaskulární prevence proto není tématem až pro vyšší věk,“ zdůrazňuje Jerome Berbigier.
Prevence bude podle jeho názoru stále personalizovanější, průběžnější a více založená na datech. Naváže přitom na změny, které již dnes vidíme: rozšiřování preventivních prohlídek, digitalizaci zdravotních údajů a využívání umělé inteligence při jejich vyhodnocování.
Text vznikl ve spolupráci s firmou Novartis.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace









