Český národ stárne a do roku 2035 bude podle odhadů chybět 35 tisíc míst v domovech pro seniory a dalších zařízeních dlouhodobé péče. Penta Hospitals proto rozšiřuje síť těchto zařízení a Penta Fund nově otevřel fond zaměřený na zdravotnickou infrastrukturu. V jeho portfoliu je nyní 22 nemovitostí a další rozvoj plánuje nejen v Česku. „Stárnutí populace není jen celospolečenský problém, ale i zajímavá investiční příležitost,“ říká Tomáš Hochmeister, CEO Penta Asset Management. Barbora Vaculíková, CEO Penta Hospitals v Česku, dodává, že skupina již připravuje nové projekty ve většině českých krajů.

Jak vznikla myšlenka založení Penta Healthcare Infrastructure Fund?

T. H.: Penta se dlouhodobě věnuje zdravotnictví a lékárenství, které tvoří významnou část našeho portfolia. Jsme vlastníkem a provozovatelem sítě lékáren Dr. Max i skupiny Penta Hospitals. Když jsme před zhruba rokem a půl otevřeli naše investiční fondy Penta Fund externím investorům a začali uvažovat o dalším produktu, chtěli jsme navázat na oblasti, které dobře známe a které dokážeme dlouhodobě rozvíjet.

Zdravotnická a sociální infrastruktura je jednou z nich. Česká populace stárne a podle projekcí ČSÚ se do roku 2050 téměř 2,5násobně zvýší počet lidí starších 85 let. To bude znamenat větší potřebu zdravotní i sociální péče a také investic do zařízení, která ji poskytují. Tento sektor je přitom dlouhodobě podinvestovaný. Studie Deloitte pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb odhaduje, že jen v oblasti dlouhodobé péče bude do roku 2035 potřeba investovat přibližně 70 miliard korun.

Vedle státu vidíme prostor také pro soukromý kapitál. Nedostatek kapacit představuje nejen společenskou výzvu, ale i dlouhodobou investiční příležitost pro institucionální i drobné investory.

B. V.: V roce 2018 jsme se rozhodli rozšířit působení vedle nemocnic také do pobytových sociálních služeb. Už tehdy bylo zřejmé, že potřeba dlouhodobé péče poroste rychleji než kapacity, které dokážeme vytvářet.

Penta Healthcare Infrastructure Fund je nemovitostní fond, který má již nyní ve svém portfoliu 22 nemovitostí. Naší velkou výhodou je, že zdravotnická a sociální zařízení nejen vlastníme, ale především dlouhodobě provozujeme. Víme tedy, jak mají být navržená, aby dobře fungovala, odpovídala potřebám pacientů a klientů a zároveň byla provozně i ekonomicky efektivní.

Zdravotní a sociální péče patří mezi služby, jejichž potřeba nezmizí ani v době ekonomického zpomalení. Nemocnice, kliniky nebo zařízení dlouhodobé péče jsou proto dlouhodobě využívaná aktiva s důležitou společenskou funkcí. A právě v tom vidím zajímavé spojení ekonomické stability a dlouhodobé společenské hodnoty.

Jak populace stárne, logicky bude stále méně lidí vydělávat do sociálního a zdravotního systému. Nemůže tohle představovat ohrožení ekonomické životaschopnosti zdravotnických a pobytových zařízení?

B. V.: To je samozřejmě relevantní otázka. Stárnutí populace bude vytvářet tlak nejen na kapacity, ale také na financování celého systému. Na druhou stranu potřeba těchto služeb bude dlouhodobě růst a společnost bude muset hledat způsob, jak ji zajistit.

Převážnou část nemovitostí ve fondu tvoří zařízení pobytových sociálních služeb, která mají výhodu vícezdrojového financování. Kombinují příspěvek na péči, úhrady zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění a platby klientů za ubytování a stravu. To vytváří určitou stabilitu, i když samozřejmě záleží na tom, jak se budou jednotlivé zdroje financování vyvíjet.

U zdravotnických investic se soustředíme na obory, u kterých očekáváme dlouhodobě rostoucí potřebu péče. Příkladem je ortopedie. Aktuálně stavíme nové ortopedické pavilony v Nemocnici Vrchlabí s moderními operačními sály. Už při plánování takové investice vycházíme z demografických dat, očekávaného vývoje počtu pacientů a reálné potřeby péče v daném regionu.

Pro mě je zásadní, aby každá investice měla nejen ekonomickou logiku, ale také jasné medicínské a společenské opodstatnění.

A kdo je zaplatí?

B. V.: To je jedna z nejdůležitějších otázek, které bude muset české zdravotnictví v příštích letech řešit. Při současném demografickém vývoji a rostoucích nárocích na moderní medicínu nebude možné dlouhodobě financovat všechny potřeby pouze z veřejných zdrojů.

Budeme proto muset diskutovat o větším zapojení soukromých prostředků i o případné regulované spoluúčasti pacientů, samozřejmě při zachování dostupnosti nezbytné zdravotní péče pro všechny. Nejde o nahrazení veřejného systému, ale o hledání jeho dlouhodobé udržitelnosti.

Důležitou roli mohou sehrát také investice soukromých poskytovatelů. My jsme například vybudovali nový psychiatrický pavilon Nemocnice Ostrov, protože vnímáme rostoucí potřebu péče o duševní zdraví.

Na Klinice Dr. Pírka, která je součástí fondu, jsme zase otevřeli pavilon následné rehabilitační péče navazující na ortopedické výkony. Pacient tak může na jednom místě absolvovat vyšetření, operaci i následnou rehabilitaci.

Jaké další nemovitosti již nyní v Penta Healthcare Infrastructure Fund jsou?

T. H.: Vedle Kliniky Dr. Pírka fond vlastní dalších 21 budov zařízení sociální péče provozovaných společností Senevida ze skupiny Penta Hospitals. Celkem tak portfolio čítá 22 nemovitostí. Do budoucna ho chceme dále rozšiřovat, a to případně i v dalších zemích, kde Penta působí.

Všechna zařízení jsou v provozu a mají uzavřené 25leté nájemní smlouvy indexované podle inflace a sjednané na principu triple net. Běžné náklady na údržbu nemovitostí tak nese nájemce.

Co bude tvořit výnosy fondu?

T. H.: Hlavním zdrojem výnosů budou příjmy z nájemného. Další potenciál představuje dlouhodobé zhodnocení nemovitostí v portfoliu. Jedná se o čistě nemovitostní fond, a tudíž konzervativnější investici než naše dosavadní dva fondy kvalifikovaných investorů. Cílovaný dlouhodobý výnos nového fondu je přes 7 % p.a.

Bude se fond věnovat spíše renovaci stávajících zdravotnických budov, nebo výstavbě nových?

B. V.: Obojímu. Podle odhadů bude v České republice do roku 2035 chybět přibližně 35 tisíc lůžek dlouhodobé péče. To je obrovský deficit, který nepůjde vyřešit jen modernizací stávajících zařízení. Budeme muset vytvářet také nové kapacity.

Pod značkou Senevida máme ambici vybudovat přibližně tisíc nových lůžek ročně. Jednotlivá zařízení plánujeme zpravidla s kapacitou sto až dvě stě lůžek.

Nedávno jsme například otevřeli nové zařízení Senevida v Bystřici nad Pernštejnem. Jde o náš první developerský projekt tohoto typu, který jsme od začátku připravovali a realizovali ve spolupráci s Penta Real Estate. Investice dosáhla stovek milionů korun, vzniklo 111 nových lůžek a přibližně 70 pracovních míst.

Takové investice mají pro region dvojí význam. Rozšiřují dostupnost péče pro seniory a současně vytvářejí nová pracovní místa a ekonomickou aktivitu v místě.

Častým problémem výstavby je najít vhodné pozemky a získat stavební povolení. Jak budete tohle řešit?

B. V.: Velmi úzce spolupracujeme s jednotlivými kraji, které nejlépe znají potřeby svých regionů a vědí, kde kapacity dlouhodobé péče nejvíce chybějí. Často ale nemají dostatek prostředků ani možností, aby potřebná zařízení samy vybudovaly. Právě zde vidíme prostor pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Některé kraje a obce mají k dispozici pozemky určené pro sociální nebo zdravotnické služby. Společně proto hledáme možnosti, jak na nich nová zařízení vybudovat. Důležité je, aby vznikala především tam, kde jsou skutečně potřeba.

V kolika krajích budete stavět?

B. V.: Jsme v kontaktu se všemi kraji a nové kapacity plánujeme rozvíjet ve většině z nich. Několik konkrétních projektů už máme připraveno. Chceme přitom budovat síť zdravotních a sociálních služeb, která bude odpovídat potřebám jednotlivých regionů.

Zásadním problémem ve zdravotnictví je personál, chybí pečovatelé, sestry i lékaři. Jak se s tímhle popasujete?

B. V.: Nedostatek personálu považuji za jednu z největších výzev českého zdravotnictví a sociálních služeb. Postavit nové zařízení je často jednodušší než zajistit dostatek kvalifikovaných lidí, kteří v něm budou pracovat. Proto personální zajištění řešíme už ve fázi přípravy projektu.

Například v Bystřici nad Pernštejnem jsme dokázali poměrně rychle sestavit tým zdravotníků a pečovatelů. Ukázalo se, že v regionu existovala poptávka po nových pracovních příležitostech.

Zaměstnáváme také pracovníky ze zahraničí, bez jejichž zapojení se české zdravotnictví do budoucna pravděpodobně neobejde. Zároveň investujeme do vzdělávání vlastních lidí. I proto jsme vstoupili do školství – v Praze máme Vysokou školu zdravotnickou a v Mělníku střední zdravotnickou školu.

Samotné navyšování počtu absolventů ale nestačí. Musíme také lépe využívat kompetence jednotlivých profesí a umožnit například zkušeným sestrám vykonávat více odborných činností samostatně, při odpovídajícím vzdělání a jasně stanovené odpovědnosti.

Důležité je také rozvíjet domácí péči. Ne každý senior, který potřebuje pomoc, musí žít v pobytovém zařízení. Budoucnost vidím v lepším propojení nemocniční, pobytové a domácí péče.

T. H.: Spojujeme zkušenost s investováním a správou nemovitostí s mnohaletou znalostí skupiny Penta zdravotnického provozu v celé své komplexitě. S 2700 lůžky se Penta Healthcare Infrastructure Fund zařadí mezi největší soukromé investory do zdravotnické infrastruktury v České republice a pevně věřím, že se k nám přidají jak další institucionální partneři, tak další investoři, se kterými budeme tento segment dále rozvíjet.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace