Nikdy jsme neměli tolik možností, jak sledovat své zdraví. Chytré hodinky nám každé ráno oznámí, jak jsme se vyspali, z krve si můžeme nechat změřit desítky ukazatelů a genetické testy dokážou odhalit dispozice k některým vážným nemocem. Přesto mnozí Češi nevyužívají ani základní preventivní prohlídky, které jim hradí zdravotní pojišťovna. A zatímco se nejvíce obávají rakoviny, často přehlíží rizika onemocnění srdce a cév, která jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí.
Kde tedy končí smysluplná prevence a začíná zbytečné testování? V rozhovoru pro Hospodářské noviny to vysvětlují Petra Králová a Karla Ašerová ze zdravotnické skupiny PolyMed, do níž patří jak ordinace poskytující péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, tak privátní klinika EliteMedical. Mluví také o tom, proč bychom měli více posilovat, dopřát si dostatek spánku a někdy raději odložit chytré hodinky, než abychom se nechali stresovat každým naměřeným údajem.
Nejsilnějším klíčem k dlouhověkosti je stále prevence, přesto víme, že většina lidí nechodí ani na tu neplacenou. Proč to tak je? Kde vidíte největší překážky?
Petra Králová: Ano, je v tom určitý paradox. Nikdy jsme neměli tolik možností sledovat své zdraví jako dnes, můžeme si nechat změřit desítky biomarkerů, analyzovat spánek nebo podstoupit genetické testy. Přesto řada lidí nevyužívá ani základní preventivní prohlídky. Myslím, že často narážíme na složitost systému. Prevence musí být lehce dostupná a jednoduchá. Pokud se člověk musí složitě objednávat, čekat na žádanky a cestovat na několik různých míst, snadno ji odloží. Na druhou stranu je třeba říct, že české zdravotnictví je opravdu dobré a na vysoké úrovni.
Když dnes přijdou na vaši kliniku lidé kolem čtyřicítky nebo padesátky, kteří se cítí naprosto zdraví, co u nich lékaři nejčastěji objeví? A co bývá největším překvapením?
PK: U této věkové skupiny poměrně často odhalíme zvýšený krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu nebo počínající poruchy metabolismu cukrů. Jsou to potíže, které člověka většinou nijak neomezují. Cítí se dobře, má dost energie, normálně funguje, a přitom se v jeho těle už mohou rozvíjet změny, jejichž následky se projeví až za několik let. Právě to bývá pro mnoho lidí největším překvapením, že se mohou cítit zdraví, a přesto už mít významné rizikové faktory.
Petra Králová stojí v čele zdravotnické skupiny PolyMed a EliteMedical. Věnuje se řízení ambulantní zdravotní péče, její ekonomice, financování a organizaci. Zaměřuje se také na lepší dostupnost preventivních vyšetření a o to, aby zdravotnické služby dobře fungovaly v praxi.
Karla Ašerová je zakladatelkou EliteMedical a zdravotnické skupiny PolyMed. Stojí za myšlenkou propojit dostupnou ambulantní péči s moderní prevencí a dívá se na to, kam se bude zdravotnictví v příštích letech posouvat. Propojuje lékaře, firmy a partnery napříč obory a hledá nové možnosti spolupráce, díky kterým se skupina dál rozvíjí.
Co dnes lidé na svém zdraví nejvíc podceňují? Nemyslím kouření nebo obezitu, o těch všichni víme. Existuje něco, co považujeme za neškodnou součást běžného života, ale lékaři už vidí následky?
Karla Ašerová: Jedním z největších problémů je dlouhodobé sezení. Mnoho lidí tráví většinu dne u počítače a má pocit, že když si jednou týdně zajde zacvičit, všechno tím vyrovná. Jenže pravidelný trénink nedokáže úplně napravit důsledky toho, že se zbytek týdne téměř nehneme z místa. S přibývajícím věkem navíc přirozeně ubývá svalová hmota. Svaly přitom nejsou důležité jen pro sílu, ale také pro metabolismus, stabilitu a schopnost zůstat samostatný. Měli bychom o ně proto pečovat průběžně, jako bychom si spořili na stáří.
PK: Podle mne je také velmi podceňovaný spánek. A dost možná si ho odpíráme i proto, že jsme si zvykli obdivovat lidi, kteří vstávají ve čtyři ráno, aby stihli cvičení, meditaci a všechny své dokonale naplánované ranní rituály. Sociální sítě jsou plné podobných videí a nenápadně nám posouvají hranici toho, co považujeme za normální. Jenže za představou dokonalé produktivity se často skrývá něco mnohem prostšího: nedostatek spánku. Ten přitom není známkou disciplíny ani úspěchu. Dlouhodobě souvisí s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, cukrovky i kardiovaskulárních onemocnění.
Kterých nemocí se lidé bojí nejvíc a kterých by se ve skutečnosti měli bát? Není třeba naše obava z rakoviny v kontrastu s tím, jak málo pozornosti věnujeme srdci a cévám?
KA: Rakovina je pro většinu lidí velmi konkrétní a silný strašák. Oproti tomu onemocnění srdce a cév často vnímáme jako něco vzdáleného, co se nás začne týkat až ve vyšším věku. Přitom právě kardiovaskulární onemocnění jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí, dokonce na ně umírá více lidí než na zhoubné nádory. Infarkt navíc může působit jako náhlá událost, ve skutečnosti mu ale často předcházejí roky postupně se rozvíjejících rizik. A řadu z nich dokážeme včas zachytit a ovlivnit, například vysoký krevní tlak, cholesterol nebo metabolické zdraví. Právě proto bychom měli věnovat srdci a cévám stejnou pozornost jako prevenci nádorových onemocnění, ne‑li větší.
Zdravotnická skupina PolyMed
provozuje v centru Prahy síť ambulancí různých odborností, od praktického lékařství přes kardiologii a dermatologii až po endokrinologii a onkologii. Vedle ambulancí, které poskytují péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, patří do skupiny také EliteMedical, která se zaměřuje na preventivní programy, včasné odhalování zdravotních rizik a individuální péči o klienty, včetně firemní péče o zaměstnance.
Co byste dnes doporučila vyšetřit člověku, který pravidelně chodí ke svému praktikovi, ale chce pro své zdraví udělat něco navíc?
KA: Za pozornost podle mě stojí vyšetření hladiny lipoproteinu(a). Jde o částici v krvi, jejíž hladina je z velké části geneticky podmíněná a kterou běžné vyšetření cholesterolu nezachytí. Zvýšené hodnoty přitom představují významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, a přitom vyšší hladinu má přibližně každý pátý člověk. Výhodou je, že u většiny dospělých obvykle stačí toto vyšetření absolvovat jednou za život. Právě proto ho považuji za užitečné rozšíření běžné prevence, zejména pokud se v rodině vyskytla předčasná srdečně‑cévní onemocnění.
Poptávají lidé nějaké vyšetření, které vy víte, že tak úplně dobře nefunguje?
PK: Často se setkáváme například s požadavkem na celotělovou magnetickou rezonanci u lidí, kteří nemají žádné konkrétní potíže ani zdravotní indikaci. Na první pohled to může působit jako ideální způsob, jak si nechat zkontrolovat celé tělo. Ale takové vyšetření může odhalit i náhodné nálezy, které nemají žádný klinický význam. Ty pak vedou k dalším doplňujícím vyšetřením, nejistotě a často zbytečnému stresu. Podobně je potřeba přistupovat obezřetně k některým komerčním testům potravinových intolerancí, jejichž výsledky lidé často neinterpretují správně. Ne každé vyšetření, které si můžeme zaplatit, nám skutečně pomůže. Důležité je vědět, proč ho podstupujeme a co budeme s výsledkem dělat.
Co je dnes nejpodceňovanější investice do zdraví, která stojí relativně málo peněz, ale může přinést obrovský efekt?
KA: Já za velmi důležitou investici považuji také silový trénink, ideálně alespoň dvakrát týdně. S přibývajícím věkem totiž přirozeně ubývá svalová hmota a její ztráta se neprojevuje jen menší silou. Svaly hrají důležitou roli v metabolismu, stabilitě i schopnosti zůstat samostatný a aktivní. Péče o ně je proto investicí do zdraví i kvality života v dalších desetiletích. Dá se na ně dívat jako na určitou formu spoření na stáří, čím dříve začneme, tím lépe.
Pokud by si čtenář měl z rozhovoru odnést jednu věc, kterou udělá do týdne, co by to bylo?
PK: Nesnažte se dělat všechno dokonale. Nemusíte vstávat za úsvitu, dodržovat každý nový trend ani neustále sledovat, jestli pro své zdraví děláte dost. Zkuste se na chvíli zastavit, vnímat vlastní tělo a naslouchat tomu, co skutečně potřebuje. Dopřejte si odpočinek, pohyb, čas na sebe i na lidi, se kterými je vám dobře. Péče o zdraví by neměla být dalším zdrojem tlaku a stresu. Měla by nám pomáhat žít lépe a s větší lehkostí.
Text vznikl ve spolupráci se společností PolyMed.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace









