Je čas vzít budoucnost do svých rukou a nespoléhat na stát. Investoři už začali

Vážení čtenáři,

nedávno se mi do rukou dostala zpráva švýcarské banky UBS, která se zabývá realitními bublinami a stavem nemovitostního trhu. Hned v úvodu ale tentokrát autoři zprávy varují před vysokými státními dluhy. Úplně to stejné se lze dočíst i ve zprávách Mezinárodního měnového fondu nebo Banky pro mezinárodní platby. Zdá se, že se vlády jednotlivých států utrhly ze řetězu a normalizuje se myšlenka, že žít neustále na dluh je v pořádku.

Autoři zprávy z dílny UBS pak odhadují, jak to celé může dopadnout. První možností je, že by politici sáhli ke zvýšení daní nebo osekání rozpočtů. Tuto možnost rovnou zatracují, protože se stárnoucí populací naopak tlak na výdaje poroste a v čím dál polarizovanější společnosti znamená významnější zvýšení daní politickou smrt. I z tohoto důvodu jsem osobně poměrně skeptický, že by v Česku došlo k daňovému zemětřesení, které by investory ať už do realit nebo akcií zasáhlo. Samozřejmě se mohu úplně mýlit.

Druhou možností, jak z dluhů ven, je nakopnout pořádně ekonomický růst nebo dluhy mazat pomocí inflace. Obávám se, že růst rychleji je se stárnoucí populací celkem oříšek, naopak umazat dluhy pomocí inflace zní jako reálná možnost. Zde mají politici výhodu, že zažehnout inflaci nějakou dobu trvá a lze ji hodit vždy na někoho jiného. Třetí možností, zmiňovanou odborníky UBS, je příchod regulace a restrikce, které například nařídí, že fondy musí nakupovat státní dluhopisy, protože půjde podle definice o jedinou konzervativní investici.

Myslím si, že něco takového je docela reálné, už jen myšlenky, kterým je nakloněna většina české politické reprezentace, směřují ke vzniku státního penzijního fondu, který by investoval do infrastruktury nebo zdravotnictví. Jinak řečeno využil by peníze od domácností k financování investic, které by se jinak platily na dluh. Vůbec nehodnotím, jestli je to špatně, nebo dobře, jen si myslím, že je nemalá šance, že se něčeho takového dočkáme.

Proč o tom píšu? Ač je nejistá doba, není jasné, co všechno přijde, jedním si můžeme být jisti. Člověk by měl vzít svou budoucnost do vlastních rukou a nespoléhat na stát. To je nátura většiny lidí jdoucích za finanční nezávislostí, kteří se snaží využít každou příležitost, jež se namane, aby získali svobodu. Nové vydání Rentiéra je kompletním manuálem od okamžiku, kdy se investor rozhodne jít za nezávislostí, až po okamžik, kdy se štafetu rozhodne předat svým dětem.

Přeji vám inspirativní čtení.