Některé věci se vyplatí nechat na poslední chvíli. Třeba podání daňového přiznání v případě, že vás následně čeká povinnost doplácet vyměřenou daň. Jistě, v českém prostředí se to letos (jak už jsme u řady jiných státních IT systémů zvyklí) neobešlo bez výpadku online daňového portálu, naštěstí existuje takzvaná liberační lhůta – jinými slovy: přiznání stačilo podat a případnou daň zaplatit ještě v následujících pěti pracovních dnech.

Z dalšího obsahu čísla

Čtěte dále

Pokud někdo s nedoplatkem na dani ve výši 20 tisíc vložil na začátku roku peníze na spořicí účet se šestiprocentním úrokem, získal za čtyři měsíce na úrocích po zdanění zhruba 340 korun. Jistě, žádný zázrak, ale zároveň ani důvod, proč částku v hodnotě dobrého oběda nechávat eráru.

Už začátkem roku přitom bylo také jasné, že doba štědrých úroků na spořicích účtech končí. Na konci prosince rada ČNB poprvé po roce a půl snížila sazby (o čtvrt bodu) a k tomuto kroku (už po půl bodech) přistoupila i v únoru, březnu a na začátku května. Teď už opravdu není pochyb, že spořicí účty přestaly být klidným přístavem, kde se příjemně zhodnocují volné prostředky.

Zároveň už minula i doba, kdy šlo téměř „bezeškodně“ přesunout peníze na termínovaný vklad a ještě po nějakou dobu – někde půl roku, někde rok – si užívat alespoň jisté pětiprocentní zhodnocení. Teď už jsou nabídky o procentní bod, spíše ale výrazněji níž. Tady se čekání „na poslední chvíli“ opravdu nevyplatilo. Ale nezoufejte – specialista Hospodářských novin na investice David Busta důkladně prozkoumal trh a v hlavním tématu jarního Rentiéra vám poradí, kam se přemístit ze stále méně lákavých spořicích účtů.

S váháním a čekáním má co do činění i další důkladný text, který se týká spoření na penzi. Kromě toho, že celá desetiletí vyhlížíme důchodovou reformu (teď už alespoň návrh změn schválila vláda), se také s každým dnem, o který odkládáme začátek spoření na penzi, připravujeme o část výnosů. Případně si celý proces zbytečně děláme složitější a nákladnější. Matematika je neúprosná – čím později začneme, tím více musíme spořit. A spořením teď rozhodně nemám na mysli „staré“ penzijko, jehož výnosy dlouhodobě nejsou schopné ani porazit inflaci. Jistě, státní příspěvek pomůže, ale kdo by se spoléhal jen na tento produkt a přitom si chtěl i v penzi zajistit solidní životní standard, tak by při průměrné mzdě musel ukládat víc, než vydělá. Což jaksi dost dobře není možné.

Takže opět, prosím, nečekejte a podívejte se na to, jak se připravujete na důchod. A pokud už máte základní sadu úkolů splněnou, najdete v Rentiérovi řadu dalších užitečných investičních tipů.

Hezké čtení!

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam