Za mých školních let, tedy v devadesátkách, jsme i v zimě o přestávkách větrali tak, že jsme vyhákli výklopná okna z pantů a nechali do třídy naplno proudit chladný vzduch. Topení samozřejmě jelo na plné pecky, ostatně – regulovat ho nebylo jak. Učitelé shovívavě přihlíželi, také oni ocenili, že můžou následujících 45 minut přežít v prostředí s nižší koncentrací CO₂.

Netuším, jaký podíl ve výdajích školy měly náklady na vytápění, jisté ale je, že až donedávna to zřejmě nebylo tolik, aby se tím řada jejich zřizovatelů trápila a snažila se hledat úspory. Energetická krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, ale toto uvažování rychle změnila a i veřejný sektor začal důkladně počítat.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se