Byl duben 2020, krátce po vypuknutí pandemie covidu a ta cesta vedla ze Šluknovského výběžku přes Plzeň a zase zpět. Tour de severozápadní Čechy. Kamarádi z dětství se vyrazili v lockdownu vyvětrat, každý den jeli na kole kolem sta kilometrů s malou kempovací výbavou, a když se jednou večer utábořili v Lokti nad Ohří, měli potíž se, ehm, posadit. „Dobré cyklistické sedlo je opravdu věda. A když ho nemáte, jste, řekněme, otlačení. Ale mohou vás také brnět nohy, ruce a má to různá zdravotní rizika. A my tehdy byli opravdu hodně otlačení,“ směje se Martin Řípa, když v Domě Radost u pražské VŠE vzpomíná na okolnosti, které stály u nápadu vyrábět cyklistická sedla na míru.

Inovátoři Objednejte si speciál

Jeho spolužák z varnsdorfského gymnázia Jiří Dužár ve skromné kanceláři se skvělým výhledem na Prahu přikyvuje, před sebou má sedla různých tvarů a za sebou kolo osazené vlastním sedlem. Oba pětatřicátníci, kteří spolu studovali také přírodní vědy na univerzitě v Ústí nad Labem, přitom ještě donedávna brali cyklistiku jen jako rekreační zábavu. Jiří pracoval čtyři roky v New Yorku pro CzechTourism, Martin byl zase v marketingové agentuře NMS a často jezdil za prací do jihovýchodní Asie, kde má firma pobočku. Lockdown ho ale uzemnil doma a Jiřímu se zase trefil do pracovního sabatiklu, kdy se rozmýšlel, co v životě dál.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.