Zlatá jihoafrická medailistka se po zákazu startu na olympiádě soustředí na obranu své důstojnosti a bojuje za spravedlnost.
Olympijské hry v Tokiu plánované na rok 2020, ale kvůli pandemii koronaviru odložené na rok 2021 otevřely prostor k veřejné diskusi o tlacích, jimž musí čelit dnešní sportovci.
Snila jsem o tom, že v Tokiu obhájím své olympijské tituly z let 2012 a 2016. Tehdy jsem vyhrála zlaté medaile v závodech žen na 800 metrů. Znovu jsem se chtěla zúčastnit olympijského klání a o krok se přiblížit svému cíli – stát se nejlepší běžkyní na 800 metrů všech dob. V Tokiu jsem však startovat nesměla. Zuřím, jsem smutná a zklamaná. Příležitost závodit mi byla odepřena na základě nařízení Světové atletiky z roku 2018. To vycházelo ze zprávy z roku 2017, jejíž závěry však byly bezprostředně po skončení tokijské olympiády opraveny.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení