Senzory a avataři

Sedám si na křeslo, které vypadá jako sedačka extrémní horské dráhy. Připnou mi ruce a silnými popruhy ještě přitáhnou nohy. "Lidé říkají, že mají pocit, jako by měli letět do vesmíru. Ve skutečnosti je to izokinetický dynamometr, na kterém měříme sílu svalů," vysvětluje Michal Bozděch, který přístroj obsluhuje. Pásy na končetinách mi kladou odpor a já vykopávám. Snažím se je přetlačit, ale dá to práci. Z těchto poměrně jednoduchých pohybů, či pokusů o ně, pak zařízení vypočítá, jak jsou na tom moje svaly. Dokáže třeba odhalit, jestli jedna noha nezabírá víc než druhá. "Přišel k nám dívčí atletický tým, který jsme vyšetřovali před jejich soustředěním. Dívky, které měly obě nohy přibližně stejně silné, se z intenzivního tréninku vrátily bez zranění. U těch s různě silnýma nohama byla patrná vyšší míra zranění," popisuje Bozděch, když se procházíme po laboratořích sportovní diagnostiky na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.