Květa Vostrá, první dáma českých start-upů. Firmu Ytica prodali s manželem po roce a půl "jednorožci" ze Silicon Valley

Kavárna Dallucci je takový klasický podnik z pražského Karlína − lehce industriální nádech, moderní ušáky, ručně vyráběné dezerty, spousta druhů kávy. Je v ní klid, většinou se najde místo, a tak se tam i dobře pracuje. "Tady to všechno začalo, tohle byla naše první kancelář," rozhlíží se trochu nostalgicky Květa Vostrá, když si přehazuje kabát přes židli. "U tohohle stolu jsme sedávali," ukazuje vedle sebe ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­a­­­­­­­­ dodává: "Nejdřív jen já sama, později nás tu bývalo až patnáct." Trocha sentimentu a hrdosti v jejím hlase je pochopitelná − to, co před necelými třemi lety rozjížděla se svým manželem Šimonem tady za prosklenou stěnou Rohanského nábřeží, byla firma Ytica. Jeden z největších a zároveň nejméně známých úspěchů české startupové scény posledních let. Na sklonku roku 2018, po pouhém roce a půl existence, jej koupila americká softwarová společnost Twilio, podle informací HN za více než miliardu korun. Twilio přitom patří k hvězdám Silicon Valley, jeho akcie se obchodují na newyorské burze a tržní hodnota firmy dosahuje 13 miliard dolarů (odhadem 300 miliard korun).

Čím Ytica tak zaujala? Postavila systém, který pro jiné firmy přepisuje hovory z call center, analyzuje je, a protože vše běží na vzdálených úložištích, v takzvaném cloudu, umožňuje z těchto dat sestavovat v podstatě kdekoli a kdykoli různé reporty a statistiky, které pak pomáhají zefektivnit komunikaci se zákazníky. "Teď to vypadá jako snová pohádka, ale prvních pár měsíců po vzniku to byl pravý opak. Neměli jsme v podstatě žádného zákazníka a vůbec nebylo jisté, jestli to nezavřeme," směje se sedmatřicetiletá držitelka bakalářského titulu z elektrotechnické fakulty ČVUT. Její muž mezitím venku na mraze tlačí kočárek s půlročním miminkem. "Když jsme Ytiku prodávali, druhá dcera, které je teď devět, to obrečela. Říkala, že to přece nemůžeme udělat, že je naše. Tím, že jsme se o podnikání hodně bavili i doma, do toho byla vtažená s námi," vypráví nad konvičkou jasmínového čaje.

Paradoxní přitom je, že Květa Vostrá se prosadila v prostředí, které jí nikdy nebylo nijak mimořádně blízké: "Programování mě vlastně nikdy nelákalo, nejsem ten typ jako manžel, že bych už na střední hltala příručky o kódování. A také jsem byla neustále obklopená samými muži, na škole i v práci, což bylo občas docela náročné. Musela jsem neustále dokazovat sobě i jim, že na to mám."

Jenže k úspěchu byla předurčena už od dětství, vyrostla sice na chomutovském sídlišti, ale pravidelně vyhrávala regionální kola matematických a jazykových olympiád, ve volném čase dřela angličtinu, na vysvědčení jí vždy svítily jedničky. "Květa má ohromný smysl pro řád, umí dotahovat věci, je cílevědomá. V tomhle se skvěle doplňujeme. Já jsem spíš na to rozjíždění," podotýká Šimon Vostrý. A Květa dodává: "Zlomový moment pro Ytiku byl, když jsme se s Šimonem dohodli, že řízení firmy převezmu já a on se bude naplno věnovat hlavně obchodu, protože tam jsme potřebovali přidat. Byl pak sice často v USA, ale rázem se to začalo hýbat."