Objevila, jak měnit DNA, a dostala Nobelovku. Pro HN říká: Na vylepšování lidí ani dinosaury se netěšte

Předposlední den loňského roku si pětatřicetiletý čínský biochemik Che Ťien-kchuej vyslechl soudní verdikt: půjde na tři roky do vězení, protože se dopustil "nelegálních medicínských praktik". Jde o důležitý rozsudek. Che v roce 2018 geneticky upravil embrya tří později narozených dětí, aby byla odolná vůči viru HIV. Tvrdil, že jen pomáhal zoufalým rodičům. Reakce světové vědecké komunity ale byla jasně odmítavá a kritizovala ho, že mu ve skutečnosti šlo o slávu a že tak citlivá věc si žádá striktní regulaci a dohled. Problém nebyl jen to, že Che k zákroku přistoupil bez vědomí úřadů, ale hlavně fakt, že úpravy dělal ve stadiu plodu − provedené změny se stanou součástí dědičné informace, což může mít netušené následky. V Číně sice klonování a změny lidského genomu nejsou na rozdíl od Západu omezené, trestem pro Cheho ale země vyslala mezi své akademiky signál, že nic takového, aspoň zatím, tolerovat nebude.

Che nicméně udělal, byť pokoutně, jen to, o čem se ve vědeckých kruzích diskutuje několik let. V Americe nebo v Británii se už vyzkoušela podobná experimentální léčba na lidech, kterým by jinak hrozila smrt. To vše umožnila přelomová technologie známá jako CRISPR-Cas9, jež funguje jako molekulární nůžky, pomocí nichž lze přesně a levně modifikovat genomy rostlin, zvířat i lidí. Jde o jeden z nejvýznamnějších objevů v biologii a medicíně od 50. let, kdy James Watson popsal strukturu DNA. Skýtá velké lékařské a humanitární možnosti, ale také zásadní etické dilema: co když si nějaký šílený diktátor začne šlechtit nový druh člověka?

"Jsme na startu nové dekády a tohle je důležitá zpráva, která uzavírá šokující příběh Che Ťien-kchueje. Jeho práce je bohužel ukázkou velmi nešťastného využití technologie, která je jinak jednou z nejnadějnějších, co lidstvo má," komentuje v rozhovoru pro Speciál HN čínský rozsudek pětapadesátiletá Američanka Jennifer Doudnaová. Ta hraje v celém příběhu zásadní roli − spolu s Emmanuelle Charpentierovou z Francie a svými týmy CRISPR-Cas9 objevily a v roce 2012 metodu popsaly v časopise Science.

Doudnaová se od té doby stala vědeckou celebritou, kterou magazín Time zařadil mezi nejvlivnější lidi světa. Je prototypem ženy úspěšné v oblasti, jíž dominují muži, a za svou práci už posbírala prakticky všechny odborné ceny s výjimkou Nobelovy. Tomu zatím brání hlavně soudní spor mezi univerzitou v Berkeley, kde Doudnaová působí, a Harvardem o to, komu patří americký patent na použití CRISPR-Cas9 u lidských buněk.