Češi mají mnoho důvodů hledět do budoucnosti optimisticky, jen nesmí zaspat její skutečný příchod

Když se Martina Holečka zeptáte na českou budoucnost, srší z něj nakažlivé nadšení: "Příležitosti, které se před námi otevírají, jsou obrovské. " To, co říká, myslí vážně a věří tomu. Ostatně pro to, aby se Češi budoucnosti nebáli, dělá tento čtyřiačtyřicetiletý podnikatel hodně.

Od roku 2017 pořádá v Praze každé září přehlídku Future Port, na níž ukazuje nejnovější technologie, které lidstvo k budoucnosti přibližují už dnes − člověka s čipem implantovaným do mozku, maso vypěstované v laboratoři, futuristické dopravní koncepty… "Češi mají opravdu velký potenciál, musí ale chtít. Potřebujeme se víc otevřít světu a dodat si odvahu," rozhazuje rukama, když vysvětluje, proč futuristický festival pořádá.

Holečko, původní profesí počítačový grafik, má dávno vyděláno a klidně by mohl pokračovat v tom, čemu se věnoval posledních 10 let − cestování, meditacím a přemýšlení. Jenže mu to přišlo málo, navíc když s kamarádem Václavem Bittnerem zakládali v roce 1997 internetovou společnost Etnetera, z níž mezitím vyrostla košatá skupina firem s půlmiliardovým obratem, řekli si, že budují podnik, který přežije aspoň 100 let. "Přijde mi, že je důvod k optimismu hlavně kvůli mladým lidem, kteří na rozdíl od starší generace chápou, že hranice v podstatě neexistují, že díky technologiím se dají dělat velké věci odkudkoli. Nemají tolik strach," tvrdí Holečko.

Z dat, která jsou k dispozici, vyplývá, že Češi na budoucnost pohlížejí rezervovaně. Z průzkumu, který pro Holečkův Future Port dělala loni agentura STEM, vyplynulo, že co se technologií týče, jsou Češi věcní a racionální: počítače a roboty berou jako něco, co už patří k životu a co jej spíše zlepšuje, než zhoršuje, vyjádřili však zároveň obavu z toho, aby se přílišná závislost společnosti na technologiích neobrátila v její neprospěch. Z jiného šetření o budoucnosti, které pro Český rozhlas provedla v prosinci 2018 společnost Median, pak vyplynulo, že největšími hrozbami podle Čechů budou v příštích letech nedostatek pitné vody, změna klimatu a teroristické útoky islámských radikálů. Změny v ekonomice a v tradičních oborech, na nichž je tuzemské hospodářství postavené, považovalo za potenciálně akutní problém mnohem méně lidí.

Je to pochopitelné − v dobách intenzivních debat o změnách klimatu a zároveň rekordně nízké nezaměstnanosti těžko čekat jiné výsledky. Jenže je to právě průmysl a to, co se s ním bude v příštích 20 letech dít, co rozhodne o tom, jestli Česko obstojí. Existuje ale několik důvodů, proč být optimistou, stejně jako jím je Martin Holečko a mnoho dalších lidí z byznysu či akademické sféry.