Umělá inteligence není umělý mozek, ale máme na stole "promakané" algoritmy, tvrdí české ikony technologické scény

Co si to neseš?" podiví se Ondřej Vlček, když k němu chodbou zdobenou kontejnerovým opláštěním trochu šouravě kráčí Michal Pěchouček. "To je mačča, buddhistický zelený čaj. Neznáš? Ochutnej," nabízí hipstersky zarostlý profesor sklenici plnou zeleného nápoje svému šéfovi.

Ten se mírně nakloní, lehce se ušklíbne, pak se zasměje: "Díky, ani ne, já si dám vodu."

Oba muži stojí v jedenáctém patře pankrácké administrativní budovy Enterprise Office Center, kde úřaduje vedení Avastu, jedné z největších antivirových firem světa, která v Praze vznikla a dodnes tu má své hlavní sídlo. Jen za první letošní pololetí utržila firma 425 milionů dolarů a dosáhla na hrubý zisk před odpisy a daněmi na úrovni 5,5 miliardy korun.

Ondřej je jejím šéfem, tedy CEO, Michal od září technologickým ředitelem čili CTO.

Dvě ikony tuzemské technologické scény, které symbolizují novou éru jak Avastu (a vůbec oboru kyberbezpečnosti), tak celé moderní společnosti. Jedno jako druhé totiž čeká zásadní úkol − soužití s umělou inteligencí.

Drobná epizoda s drinkem je sice jakékoli kybernetiky prostá, přesto ilustruje, v čem jsou ti dva odlišní a jak se mohou doplňovat.

Sedmačtyřicetiletý Pěchouček, světová kapacita ve výzkumu umělé inteligence, je filosoficky založený typ inženýra, který hledí daleko do budoucnosti a o svých vizích rád a často přednáší, nejen na ČVUT, kde donedávna vedl katedru počítačů.

Dvaačtyřicetiletý, praktičtěji orientovaný Vlček má zase po 20 letech v nejvyšších patrech Avastu, jehož ředitelem se stal v létě, unikátní know-how ze světa velkého byznysu a kybernetické bezpečnosti.

Oba se znají už dlouho, Pěchouček před deseti lety založil s Vlčkovým spolužákem z jaderné fakulty Martinem Rehákem bezpečnostní start-up Cognitive Security, který využíval umělou inteligenci dávno před tím, než se z AI (anglická zkratka pro artificial intelligence) stal fenomén. Ostatně firmu od nich za stovky milionů korun koupil nadnárodní koncern Cisco, což z nich udělalo legendy zdejší startupové komunity.

"Avast mi vždycky imponoval. Není lepší šance, kde v Česku propojit akademický výzkum s praxí," pokyvuje hlavou Pěchouček a Vlček mu kompliment vrací: "Na Michalovi mě fascinuje jeho zaměření na AI, což je pro bezpečnost do budoucna naprosto zásadní věc. A také se mi líbí jeho zapojení do občanské společnosti."

Jejich vzájemné námluvy trvaly poslední dva roky, během nichž Avast mimo jiné zasponzoroval příchod elitních expertů na kybernetickou bezpečnost na ČVUT. Vlček mezitím s top managementem dotáhl spojení s někdejším brněnským konkurentem AVG a následně celou firmu pomohl uvést na londýnskou burzu. Pěchouček zase na ČVUT založil Centrum umělé inteligence a svou katedru dostal do kondice, kdy ji mohl s klidným svědomím opustit. "V posledních letech se zásadně změnila škála a množství útoků, protože práce hackerů se automatizuje pomocí umělé inteligence. Cítím, že tady můžu být opravdu prospěšný, že moje práce bude mít velký společenský dopad. Vždyť chráníme soukromí půl miliardy lidí," vysvětluje Michal Pěchouček.